29.4.2021
Investiční portál warengo.com vyzpovídal našeho partnera Davida Manycha o jeho pohledu na budoucnost ekonomiky, investování, a jak do toho všeho zapadá investiční strategie Natlandu. Celý rozhovor si můžete přečíst přímo na portálu.
Investiční skupina Natland spravuje aktiva v celkové výši zhruba 7 miliard korun, jež sahají od private equity či venture capital projektů přes distressed assets až po nemovitosti. Jaký za sebou máte první letošní kvartál a jak se lišil od toho loňského, který byl v mnoha ohledech turbulentní?
Letošní první kvartál byl ve znamení rozvoje nových investičních příležitostí. Z nových projektů můžeme zmínit zejména vytvoření biomedicínské skupiny Inferity a naši expertní angažovanost v projektu pana Rintha na záchranu oděvního podniku a tradiční značky Kara. Spolu s novými příležitostmi musí private equity investor řešit výzvy turbulentní doby i v zaběhnutých provozech, ale ze své podstaty je pro ni lepší formou „corporate governance“. Pokud je budoucnost turbulentnější než před dvěma roky, pak by i budoucnost měla více patřit private equity.
V nemovitostním sektoru se příliš s covidovými problémy nepotýkáme. Developerské projekty se potýkají s nedostatkem materiálu i lidí, ale na to jsme zvyklí již z předcovidové doby. S nájemníky v komerčních objektech máme kvalitní vztahy, v několika případech jsme řešili dohody, aby byly spokojené obě strany. Těsně před covidem jsme převzali do portfolia i nejvyšší českou budovu NTower, v níž jsme postupně zvyšovali obsazenost a nyní jsme dosáhli sta procent.
Svět prožívá období velkých změn a intenzivní digitalizace. Promítají se tyto trendy i do private equity sektoru? Neboli je dnes vybírání a získávání nových projektů do portfolia Natladu také „digitálnější“ než před rokem?
Tak napůl. Private equity investice jsou standardně postavené na kombinaci pečlivé kvantitativní analýzy tvrdých dat a vyhodnocení soft dat o schopnostech týmu v zainvestované firmě. Kvantitativní analýzy byly v podstatě plně zdigitalizovány již před pandemií, tam mnoho nezměnilo. Samozřejmě jednání s druhými stranami, ať jde o banky či právní firmy, se více přeneslo do videokonferencí. Stejně tak se musela přenést i část soft analýzy týmů a jejich fungování, což je samozřejmě bez přímého styku o něco složitější.
Jak dnes z pohledu vaší skupiny vnímáte celkové investiční prostředí v České republice? Dostála pandemická krize svému názvu v tom smyslu, že přinesla na trh nové, možná i nečekané příležitosti?
Pandemie přinesla dva druhy nových možností. Vznikla potřeba vyšší kapacity v nových oborech, což nejsou jen logistická řešení pro dodávky potravin a zboží domů, když jsou obchody zavřené. Velkou proměnou prochází logicky třeba i zdravotnictví, kdy nejde jen o kapacitní zvládnutí zvýšené poptávky, ale mění se procesy v nemocnicích, které si žádají nové vybavení – ať už fyzickými potřebami nebo softwarovým řešením. To vše jsou investice.
Zároveň se však spousta firem dostává do problémů. S krátkým lockdownem se dokáže vypořádat téměř každá firma, s přesně vymezeným a dostatečně dopředu ohlášeným také. V Česku však zažíváme tu nejhorší kombinaci dlouhých – a ze dne na den vyhlašovaných a náhodně ukončovaných – omezení. Tam se i ta nejlépe řízená firma může dostat do problémů, aniž by za ně mohla. Pak zde může být role pro investora, který může nahradit absenci státního odškodnění a pomoci s překlenutím či upravením na nejistou dobu. Jeho role je covidem ztížená, musí být schopen rozeznat, kolik problémů přinesl skutečně covid a kolik problémů se na něj jenom svádí. I takovým firmám může být schopen pomoci, pokud je k dispozici kvalitní tým a produkt nebo značka, ale v obří nejistotě je to složitější. Na druhou stranu přenesení do online komunikace nevede vždy ke zlepšení vzájemné interakce, navíc, je-li jí potřeba v intenzívní míře.
Role kvalitního investora je obecně nezastupitelná, zlepšuje dlouhodobou udržitelnost podnikání. Bez investorů by se snížila schopnost společnosti reagovat na jakoukoli proměnu.
Zpět na přehled