Jaký byl rok 2024 a co nás čeká letos? Čtěte pohled ekonoma Petra Bartoně

2.1.2025

 

Úroková sazba centrální banky je důležitým referenčním bodem ČNB pro každého investora. I když sama o sobě určuje jen cenu takzvaných krátkodobých peněz a investor většinou poměřuje svůj výkon cenou dlouhodobých peněz, tak i ta se významně odvíjí od sazeb ČNB a jejich očekávání. Celkově během roku 2024 kleslo úročení repo sazbou významně – o 41 %. Samotná sazba totiž klesla z 6,75 na 4,00 %. A ještě zůstávala nenulová pravděpodobnost, že i na svém posledním měnověpolitickém zasedání před Vánoci bankovní rada sníží sazbu o další stupeň na 3,75. Centrální banka tak snižovala cenu peněz na každém svém zasedání v roce 2024. Na prvních třech vždy o půl procentního bodu, na dalších třech vždy o čtvrt procentního bodu. Z tohoto pohledu to vypadá téměř jako dopředu kalkulovaná pravidelnost, což lze interpretovat tak, že nebylo v průběhu roku ničeho, co by centrální banku překvapilo a potřebovala na to nějak reagovat změnou trendu.

CENA INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ

Pro střadatele mělo toto snižování centrálních sazeb dva efekty. Kroky centrální banky významně snižovaly úročení, kterého mohl střadatel dosáhnout na spořících účtech u bank. Tam byla vazba poměrně silná. Střadatel tak musel reagovat a začít hledat zhodnocení svých úspor tím klasičtějším, aktivnějším způsobem: skrze nějaké spolupodílení se na reálném zvyšování hodnot v ekonomice – což nedělá nikdo jiný než investor. Pro investory to naopak znamenalo částečné uvolnění rukou pro investiční projekty. I když cena peněz, za kterou oni své projekty financují, neklesla tak razantně jako sazby centrální banky, přeci jen jsou úvěry na konci roku 2024 o něco levnější než byly na předchozího Silvestra. V takovém prostředí se investice pomalu oživují z hibernačního útlumu daného historicky drahými penězi. Ale třeba stavební investice si pomalé zlepšování situace užívaly jen do poloviny roku, kdy téměř zkolaboval už tak málo funkční systém stavebního řízení. A protože čas není nafukovací a další projekty stále do systému přicházejí, letní problémy se budou v trubce projektů dále posouvat jako bublina i v příštích měsících. Co pomůžou zlevněná cena peněz investičních projektů, když celková cena tímto naopak stoupá.

HYPOTEČNÍ TRH

Podle Hypomonitoru České bankovní asociace se typická realizovaná (!) hypoteční sazba na nové hypotéky během roku snížila z 5,55 na 4,90 %. To je samozřejmě opticky menší snížení než v sazbách ČNB, ale to souvisí právě s dlouhodobostí hypotečních úvěrů. I tak se ale pro mnoho nemovitostních investorů jedná o významné snížení splátek hypotéky. To se odrazilo také v tom, že objem poskytnutých nových hypoték byl na konci roku 2024 dvojnásobný než na začátku. A to přitom byl na konci roku menší než na vrcholu na konci prázdnin, což částečně souviselo se zákonnou změnou pravidel od září. To vše znamená, že hypoteční trh významně ožíval, a lidé znovu začali kupovat byty. Nejen ty staré ale i ty nové, jejichž ceny se často zotavily ještě lépe.

CENY ENERGIÍ

I nadále platilo, že spotovou cenu elektřiny určovala primárně cena plynu. Ta během prvních dvou měsíců roku 2024 doklesala na evropské burze na dlouhodobé minimum 23 eur za MWh, což (obzvláště po započtení inflace) směle konkurovalo předcovidovým cenám. Pak ale s tím, s přicházejícím létem (a doplňováním zásobníků) začala cena opět růst až na téměř dvojnásobek 44 eur na konci listopadu. Celkově se však potvrdil trend, že spotové ceny elektřiny jsou rok od roku proměnlivější. A v několika momentech roku, zejména když v Severním moři nefoukalo, dosáhly výkyvy historických maxim. Do budoucna proto bude dál růst význam investic zejména do vyrovnávání stability sítě. V něm budou stále větší roli hrát i „alternativní“ výrobci elektřiny jako teplárny. Zároveň se vývoj cen elektřiny na trhu přiblížil k bodu, kdy se již nebude vyplácet vyrábět elektřinu z uhlí (z něhož v Česku stále pochází zhruba 40 % elektřiny), a z uhlí pravděpodobně reálně „vystoupíme“ ještě před třicátými lety 21. století. Ceny pro zákazníky však sledovaly celý rok opačný trend. Téměř u každého dodavatele platilo, že ceník od následujícího měsíce byl vždy výhodnější než ten od předchozího, a tak spotřebitelé na novém tarifu mají dnes levnější elektřinu než měli na novém tarifu v loňském roce. Nadále ale platí, že investice do energetiky (a zejména do alternativ ke „klasice“) budou nejžhavější investorskou oblastí. A to navzdory tomu, že ministerstvo financí, navzdory hrozbám dalších prohraných arbitráží, snížilo na rok 2025 své splátky dluhu, který státu vznikl vůči investorům do obnovitelných zdrojů.

A CO SE ČEKÁ V ROCE 2025?

Ekonomika se měla „rozjet“ k růstu už v roce 2024, na který byl (po permanentní stagnaci od prvních chvil covidu) predikován růst HDP kolem 2,5 %. A nakonec budeme rádi, když česká ekonomika za rok 2024 povyroste zhruba o 1 %.

A teď pozor.

Vývoj odhadů na rok 2025 sleduje téměř přesně vývoj odhadů na rok 2024. Dva roky předem je vždy růst odhadován na 3,5 %, že „teď už to začne“ a pak další postupný odhad je nižší než ten předchozí. A odhady na 2025 se snižují zhruba stejným tempem, jakým se snižovaly odhady na 2024. Může se tedy zdát, že navzdory optimismu nakonec budeme příští rok rádi opět za to 1 %.

Špatný vývoj v Německu tomu napovídá. Na druhou stranu už máme data o tom, že se závislost české ekonomiky na vývozu polotovarů do Německa snižuje, což je důležité pro budoucnost. Nakonec stejně může být nejvýznamnějším faktorem pro českou ekonomiku roku 2025 nikoli Německo nýbrž Trump. Ceny plynu v Evropě by s ním mohly klesnout. Možná dokonce i světová cena ropy (a tím pádem náklady výroby téměř všeho). Pokud zavede na Evropu nějaká cla, jak se všichni bojí, budou spíše cílená než plošná – a pak bude pro Česko důležité sledovat, na kterou evropskou ekonomiku by mířila nejvíce.

 

 

Zpět na přehled